Přeskočit na obsah

Antonín Belada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. arch. Antonín Belada
Antonín Belada
Antonín Belada
Narození26. února 1881
Křivsoudov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. dubna 1936 (ve věku 55 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVyšší průmyslová škole v Praze
Povoláníarchitekt a stavitel
ChoťMarie Beladová (roz. Rohlíková)
PříbuzníBohumil Belada[1], Alois Belada[2] a Karel Belada[3] (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Belada (26. února 1881 Křivsoudov[4]20. dubna 1936 Praha) byl český architekt, stavitel a podnikatel. Za svou kariéru vypracoval se svou firmou celou řadu staveb na území Čech, především pak v Praze. Spolupracoval se svým bratrem, stavitelem Bohumilem Beladou.

Mládí a praxe

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v městečku Křivsoudov nedaleko Vlašimi do rodiny pekaře. Navštěvoval obecnou a měšťanskou školu v Dolních Kralovicích a ve Vlašimi, poté studoval stavitelství na Vyšší průmyslové škole v Praze, kde odmaturoval roku 1900. Poté byl zaměstnán v architektonické kanceláři Osvalda Polívky[5] a v kanceláři arch. Viktora Beneše. Další praktické stavitelské zkušenosti získal u firmy Ivan J. Zlatin v bulharské Sofii, kde se mj. podílel na stavbě železnice BelovoKjustendil. Po návratu do Čech se mj. zabýval řešením průkopu Letenského masivu a projektem stavby zdejšího tunelu. Roku 1910 složil stavitelskou zkoušku, od roku 1912 pak samostatně podnikal pod vlastní firmou budující obytné domy. V letech první světové války byl mobilizován do řad císařské rakousko-uherské armády.

Po válce získal inženýrský titul a pokračoval v podnikatelské činnosti. Firma ve 20. letech 20. století a 30. letech 20. století realizovala především stavby obytných budov, areály škol či nemocnic. Rovněž provedla v letech 1925–1927 výstavbu rodinné letní vily Antonína Belady na okraji Plané nad Lužnicí v jižních Čechách podle Beladova vlastního návrhu.[6] Opakovaně spolupracoval se společností Ing. Bohumil Belada a spol. vlastněné jeho bratry Bohumilem a Karlem, která se mimo obytných budov specializovala na přípravu povrchu pro stavbu budov, kanalizační sítě či projekty vodárenských staveb.

Antonín Belada zemřel 20. dubna 1936 v Praze ve věku 55 let.

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Sídlo Histologického a embryologického ústavu 1. LF UK, Albertov, Praha
  • Sídlo Filozofické fakulty UK, náměstí J. Opletala, Praha-Staré Město
  • Palác Valdek, náměstí Míru, Praha (1928–1930, spolu s B. Beladou)
  • Vlastní vila, Ústrašická 12, Lhota-Samoty, Planá nad Lužnicí (1925–1927, vlastní návrh)
  • Pavilony Nemocnice na Bulovce, Libeň, Praha
  • Vojenský stadion na Strahově, Praha
  • Dívčí rodinná škola, Podskalská, Praha
  • Budovy polikliniky a ošetřovatelské školy, Karlovo náměstí, Praha (1936, spolupráce více firem)
  • Učňovská škola, Praha-Žižkov
  • Prosketury Vinohradské nemocnice, Praha-Vinohrady
  • Škola Na Pražačce (pozdější gymnázium), Nad Ohradou, Praha-Žižkov
  • Měšťanská škola, Praha-Nusle
  • Ministerstvo obchodu a průmyslu ČSR, Nábřeží L. Svobody, Praha[7]
  1. SOA Praha, Matrika narozených Křivsoudov 18, s. 147. Dostupné online.
  2. SOA Praha, Matrika narozených Křivsoudov 18, s. 205. Dostupné online.
  3. SOA Praha, Index narozených Křivsoudov 21. Dostupné online.
  4. Matriční záznam o narození a křtu
  5. Antonín Belada. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2020-10-30 [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  6. Vila Antonína Belady, Jihočeský - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  7. BELADA Antonín. arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2022-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-18. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VLČEK, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]